1díl - stát a jeho tvoření








00:01
Tak pro začátek se přivítáme. Dobrý den.
00:06
Rozhodli jsme se vytvořit jakýsi videocyklus přednášek nebo seminářů
00:12
o tématech našeho života a o smyslu našeho života.
00:20
Na začátku jsme plánovali, že to budou přednášky o předmětu „Základy sociologie“,
00:29
které jsou třídílné.
00:35
Praxe však ukazuje, že stejné pořadí slov, pokud je napsáno,
00:44
při čtení vnímá psychika člověka jinak a čerpá z něho pro sebe smysl v jiném režimu,
00:49
než když se stejný text jednoduše přečte nahlas,
00:54
a také z hlediska řečnického umění to nebývá úplně to nejlepší vystoupení,
01:03
neboť z ústní řeči psychika vnímá smysl poněkud jinak, než z psaného textu.
01:12
První díl byl napsán před několika lety a váže se na historicko-politický kontext, který existoval tenkrát.
01:30
Dnes už je zase poněkud jiná doba, proto je lepší tu problematiku vykládat poněkud jinak.
01:44
Budeme mluvit o životě, o smyslu života a o tom, co a jak je zapotřebí udělat proto, abychom všichni žili lépe.
01:56
Začneme s jednoduchými věcmi, které nevyžadují žádné důkazy,
02:07
neboť jsou bezesporu očividné, a pokud s nimi někdo nesouhlasí,
02:14
tak je to jenom proto, že zavírá před těmito problémy oči a nechce je vidět.
02:23
Žijeme v civilizaci, ve které jsme závislí na technosféře.
02:34
Pokud kohokoliv z nás přemístí do přírodního prostředí bez jakýchkoliv atributů technosférického charakteru
02:45
v naší přirozené podobě, ať už by to bylo kdekoliv: v tropech, subtropech, za polárním kruhem,
02:53
v zimě nebo v létě, bude ve velice krátké době po problému.
02:58
Pokud budeme mluvit o technosféře, tak ta se v současné době obnovuje na základě kolektivní pracovní činnosti,
03:09
ve které dominuje to, co je přijato nazývat „profesionalizací odborníků“.
03:18
Žijeme z kolektivní práce. A jak to vypadá v praxi?
03:26
Je jeden takový úkol, se kterým mají studenti, pokud jim ho zadáte,
03:32
z nějakých důvodů veliké potíže, a to i tací, kteří již získali zápočty,
03:39
nebo udělali zkoušku z předmětu „Teorie pravděpodobnosti a matematická statistika“.
03:48
Takže přijede Kamaz plný cihel. Deset mužů vytvoří řetězec a začne si ty cihly vzájemně přehazovat,
04:01
aby ten náklaďák vyložili.
04:04
Pravděpodobnost toho, že každý z nich tu cihlu chytí, neupustí a nerozbije je 0,9.
04:13
Dotaz zní, kolik cihel zůstane celých?
04:19
My nejsme matematici.
04:21
.... ne chyba se zvyšuje.
04:26
Takže 0,9 na desátou (krát jejich celkový počet) cihel zůstane celých,
04:31
což tvoří o něco více, než je třetina přivezeného nákladu.
04:36
Přibližně dvě třetiny nákladu tedy budou rozbity, a pokud na Kamazu bylo přesně tolik cihel, kolik potřebovali k tomu,
04:43
aby něco postavili, tak díky tomu, že všechno porozbíjeli svůj projekt nesplní.
04:55
Další úkol.
04:57
Deset tisíc mužů se sešlo a na místě se rozhodlo, že počínaje od nuly vyrobí airbus.
05:04
Vztah k práci budou mít stejný. Co z toho vzejde?
05:09
Obvykle studenti odpovídají, že by nechtěli být pasažéry toho airbusu
05:16
a já je obvykle uklidňuji, ať se nebojí, že až tak daleko se s tím nedostanou.
05:22
Je málo pravděpodobné, že by ten první exemplář vůbec dokázali smontovat.
05:28
Pokud od tohoto úkolu přejdeme k životu, tak my vlastně žijeme přibližně při takovém postoji k práci.
05:40
Každý produkt kolektivní činnosti někde v sobě obsahuje miny,
05:47
skryté vady, které konečný uživatel musí tak či onak přijmout jako danost,
05:55
nebo vynaložit dodatečné úsilí k jejich odstranění.
06:00
Přičemž zde nemáme na mysli nějaké přímé diverze se zlým úmyslem,
06:08
nebo prováděné ze srandy.
06:11
Mluvíme o případu, kdy se lidé snažili profesionálně plnit své pracovní povinnosti.
06:21
Pokud je práce kolektivního charakteru, tak se kvalitativně dělí
06:32
na dva principiálně odlišné druhy.
06:36
Je to práce řídicí, jejímž obsahem je stanovit úkoly podřízeným,
06:50
organizovat jejich plnění a kontrolovat výsledky jejich práce.
06:57
A je tu práce, která je zčásti řídicí, neboť tak či onak musí stejně všichni řídit,
07:06
ale svým charakterem se jedná více o činnost produktivní.
07:11
To je když v rámci nějakého projektu, musí nějaký pán vzít něco od druhého,
07:18
provést s tím nějaké technologické operace a produkt své činnosti předat někomu dalšímu,
07:26
aby v práci pokračoval a integroval tento fragment kolektivní práce do nějakého výstupního produktu.
07:40
Pokud budeme mluvit o řídicí práci, tak ve společnosti vždy existují úkoly, které vyžadují profesionální řídicí práci.
07:51
V důsledku existence takových úkolů potom civilizace v určité etapě svého rozvoje vytváří státnost.
08:04
Dále se pod státností rozumí subkultura řízení věcí celkově veřejného významu
08:12
na jednotlivých místech i v měřítku celé společnosti, založená na profesionální bázi.
08:20
A realita je taková, že státnost se zabývá těmi problémy,
08:28
které lidé samostatně, nebo na základě epizodické samoorganizace iniciativních lidí ze svého středu
08:41
nemohou vyřešit buď vůbec, nebo s požadovanou úrovní kvality.
08:52
Pokud se podíváme na to, jak žije současná civilizace, tak to dopadá tak,
09:00
že pokud si státnost nedokáže poradit s těmi povinnostmi,
09:08
o kterých jsem mluvil, tak ty chyby státnosti a zneužití moci,
09:15
které trpí v jednotlivostech i na základě samoorganizace, není nikdo schopen kompenzovat.
09:31
Důvody jsou jednoduché: Žijeme na základě kolektivní práce a kvalita řízení této kolektivní práce
09:41
je závislá na charakteru a kvalitě fungování státnosti,
09:48
která vytváří nějaké podmínky, v interakci se kterými
09:53
si každý z nás v mezích své profesionality může zajistit kvalitu vlastního života.
10:01
Pokud si státnost se svými povinnostmi nedokáže poradit,
10:06
tak může znehodnotit jakkoliv vysokou profesionalitu jednotlivců.
10:13
Otázka. To ani není otázka.
10:15
Chci si ověřit, zda jsem vás dobře pochopil.
10:19
Když si vezmeme ten minulý příklad, kdy skupina mužů chtěla vyrobit letadlo
10:24
a převedeme si ho na řízení státnosti, tak pokud státní úředník vykonává své povinnosti s koeficientem 0,9,
10:33
a spočítáme si, kolik máme úředníků, tak celý stát v podstatě funguje dost mizerně,
10:39
protože ta chyba v řetězci řízení neustále narůstá. Je to tak?
10:44
Je to jenom zčásti tak, protože práce státního aparátu je dvouúrovňová.
10:52
Zaprvé státnost nepracuje jen tak podle své libovůle.
10:57
Státnost pracuje podle zcela konkrétní koncepce organizace života společnosti v kontinuitě pokolení
11:09
a špatná kvalita života může být zaprogramovaná již v samotné koncepci.
11:15
To znamená, že pokud je koncepce špatná a státnost funguje dobře, tak kvalita života nebude vůbec uspokojivá.
11:26
Ale i v případě, že je koncepce dobrá a státnost z různých důvodů funguje špatně,
11:32
tak kvalita života opět nebude vůbec uspokojivá.
11:41
Takže se zde nedá tvrdit, že za všechno můžou jenom úředníci a jejich nesvědomitost.
11:49
Ten problém tedy není tak jednoduchý.
11:53
Od roku 2013 můžeme pozorovat události na Ukrajině.
11:58
Podstatou těch událostí bylo to, že si prezident nedokázal poradit se svými povinnostmi, a někteří to nevydrželi,
12:06
někdo začal protestovat, někdo začal ty protestní nálady financovat,
12:15
a ti co protestovali, doufali, že když smetou stávajícího prezidenta,
12:26
když mu vezmou jeho moc, tak se všechno zlepší, protože přijdou jiní lidé.
12:32
Nebo úplně noví lidé, kteří neměli s bývalou státností nic společného.
12:39
To znamená, že z Majdanu vzejdou jeho lídři, kteří dají všechno do pořádku.
12:44
Existuje taková pohádka Prospera Mériméa, která se jmenuje Tamango.
12:50
Podstata příběhu: V Africe žil jeden náčelník, který se živil tím, že obchodoval se svými soukmenovci.
13:00
Jednou to nějak špatně odhadnul a ve výsledku se sám ocitnul v nákladu otroků,
13:06
který byl přepravován lodí z Afriky do Ameriky.
13:11
Jeho perspektivy se mu pranic nelíbily, proto zorganizoval povstání.
13:18
Celou posádku vyházeli přes palubu a zůstali s mořským živlem a lodí zcela sami.
13:27
Načež zjistili, že abyste dokázali řídit loď, musíte mít určité znalosti.
13:35
A nebude vám stačit vědět, co je to královská stěhovka,
13:41
musíte také umět ve správném pořadí tahat za různá lana,
13:46
aby ta lodička plula v dobrém počasí ve správném kurzu
13:52
a vědět, co je zapotřebí udělat, pokud se počasí změní, nebo pokud chcete změnit kurz.
13:57
Vzhledem k tomu, že tyto znalosti neovládali, skončilo to všechno tím, že všichni zemřeli hladem.
14:04
Když je našla anglická fregata, byl naživu jediný Tamango,
14:12
takže byl tedy přece jenom dopraven do Ameriky, kde se úspěšně upil k smrti.
14:19
Co je to královská stěhovka?
14:21
Je to jedna z plachet na lodi.
14:25
Ale jaký užitek budeme mít z toho, pokud třeba i víme, že je to plachta, když nebudeme v reálu přesně vědět,
14:37
kde se vlastně na plachetnici nachází a co s ní máme dělat?
14:42
To znamená, že můžete umět otáčet plachty, ale stejně nebudete vědět, kam tím manévrem nasměrovat loď.
14:49
Chci říci, že při řízení lodi také musí existovat určitá koordinovaná práce.
14:57
Pokud si vzpomeneme na časy plachetnic, tak posádka lodi se sto dvaceti děly znamenala obsluhu řádově 700 lidí,
15:09
z nichž každý musel včas vykonat svůj díl práce, jinak by se mohli polámat stěžně,
15:17
roztrhat plachty, nebo by se mohla potopit celá loď.
15:24
Stát tedy často přirovnávají k takové lodi.
15:29
Ti, kdo protestovali na Majdanu, vůbec nepřemýšleli o tom, jaké znalosti jsou potřebné,
15:37
aby Majdan dokázal vyzdvihnout akceschopné lídry, kteří by dokázali Ukrajině zajistit všeobecný rozkvět a blahobyt.
15:48
A teď se situace na Ukrajině rozvíjí v kontextu děje příběhu Prospera Mériméa Tamango.
15:58
No, a jak to vypadá u nás? Přibližně stejně.
16:03
V podstatě je to podobné, ale přeci jenom poněkud lepší.
16:09
Proč je to lepší? V čem je rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou?
16:15
První ukrajinskou státností byla Radjanská Ukrajina, kterou vytvořil soudruh Stalin.
16:22
Opravdu!
16:24
A co Kyjevská Rus?
16:25
Kyjevská Rus nemá s ukrajinskou státností nic společného, protože celý Cyklus bylin byl napsán na ruském severu.
16:39
Kobzarové o Vladimírovi Jasném Sluníčku (Vladimír Svatý) „ně spivali“ (nezpívali).
16:46
Důvod je jednoduchý, když došlo podle tradiční chronologie v roce 1238
16:54
k událostem nazývaným „Batyjevo našestvije„ (Mongolský vpád) a Kyjev byl dobyt,
17:02
tak se na území současné Ukrajiny nedalo po dobu přibližně jednoho století žít.
17:09
Všichni, co zůstali na živu, se přesunuli do těch míst, kde je zlí Tataři nemohli dostihnout,
17:18
a to bylo na sever od Novgorodsko-Pskovských zemí.
17:25
Tam v podobě eposu uchovali své paměti o době kyjevských knížat.
17:32
Všechny byliny kyjevského cyklu byly napsané v 19. století právě tam.
17:38
Mám otázku na mongolo-tatary.
17:40
Mnozí si myslí, že se to vůbec nestalo, že šlo pouze o bratrovražedné války,
17:44
nebo se tím myslí pouze vpád kočovníků?
17:48
Interpretace toho, co se historicky stalo, je na samostatné téma.
17:53
Na tu věc panují různé názory, ale realita je taková,
17:58
že pohřebiště z té doby vypovídají fakticky o genocidě nebo o kárných operacích přecházejících do genocidy.
18:07
A kdo to dělal? To je otevřená otázka, protože v jedné z verzí je to boj Velké Tartárie se separatismem
18:16
a v druhé verzi je to vpád Čingischánovo potomků.
18:22
Vrátíme se k našemu tématu. Jaké je naše téma?
18:27
Státnost. O té jsme mluvili. Naše státnost.
18:31
U nás státnost existovala přinejmenším od dob Rurika.
18:38
Tato tradice státnosti je určitým způsobem uložena v našem národním duchu
18:46
a Ukrajina stojí před nutností vybudovat si svoji státnost od nuly.
18:53
Zatím tam neexistují ideje, které by umožnily vytvořit takovou stabilní funkční státnost,
19:01
kterou by podporovalo veškeré obyvatelstvo státu.
19:06
Pokud budeme mluvit o naší státnosti,
19:12
můžeme uvést paralelu s Japonskem.
19:16
V roce 1861 u nás bylo zrušeno nevolnictví.
19:22
Japonsko. V roce 1868 tam padl šogunát a bylo obnoveno to,
19:32
čemu se z hlediska Japonců říká správná císařská vláda.
19:38
Shodněme se na tom, že startovní podmínky byly přibližně stejné.
19:43
V sedmdesátých letech minulého století Japonsko fakticky zlikvidovalo stavovsko-kastovní hierarchii.
19:54
Bylo vyhlášeno, že všichni poddaní jsou si před císařskou dynastií rovni.
20:01
To znamená, že je tu dynastie, která stojí zvlášť a plní určité funkce, ale všichni poddaní jsou si rovni,
20:11
takže syn rolníka může absolvovat vojenskou školu a stát se důstojníkem.
20:19
Ruské impérium. Do roku 1917, nebo i fakticky o něco dříve,
20:27
do roku 1914 byla stavovsko-kastovní hierarchie udržována.
20:36
Do celé řady vysokých škol se mohli dostat pouze potomci šlechticů,
20:43
a v řadě případů nejen pouze potomci šlechticů, ale šlechticů určitých rodů,
20:48
protože chudí šlechtici neměli dost prostředků na zaplacení takových studií.
20:55
Takže dále. V roce 1904 za Rusko-Japonské války,
21:00
umělo veškeré mužstvo japonského císařského námořnictva číst a psát.
21:06
Přičemž vás chci upozornit, že jim nestačilo naučit se 33 písmen abecedy, ale o něco více.
21:16
U nás v roce 1917 85% obyvatelstva neumělo číst a psát.
21:24
Pokud budeme hovořit o příčinách krachu Ruského impéria, tak důvod byl jednoduchý.
21:31
Stavovsko-kastovní zřízení nebylo schopné ze svého středu vyprodukovat dostatečně početnou řídící vrstvu,
21:42
která by zajistila kvalitu řízení, které by Rusku umožnilo realizovat ten scénář,
21:52
který tak úspěšně realizovalo Japonsko.
21:57
Rok 1991. Další katastrofa státnosti. Dnes mnozí nostalgicky vzpomínají na sovětskou dobu.
22:07
Nicméně když se vrátíme do roku 1991, tak zjistíme, že prakticky všechno,
22:14
co se masově vyrábělo v Sovětském svazu, počínaje od tříkopějkového kancelářského pořadače
22:23
a konče na světě největší ponorkou Akula, na kterou mnozí nostalgicky vzpomínají,
22:30
tak všechno to mělo v porovnání s americkými analogy nepřípustně horší kvalitu.
22:40
A ti, kteří pláčou na téma, že Akulu rozřezali a dali do šrotu, by měli vědět,
22:47
že na konci 80. let se v americkém vojenském námořnickém tisku diskutovalo o otázce:
22:54
„Co dělat se sovětskými ponorkami v době ohrožení?“
23:00
A američtí vojenští analytici veškerou tu diskuzi uzavřeli odpovědí:
23:06
„Co dělat? Potápět je!“
23:10
Proč si mohli dovolit takto odpovědět?
23:14
Protože byli přesvědčeni o své beztrestnosti.
23:18
Uvědomovali si, že s převahou třiceti decibelů hlučnosti v porovnání se sovětskými ponorkami budou vědět,
23:27
kde se nachází kterákoliv z nich, a že je budou schopni zaručeně všechny zlikvidovat,
23:34
aniž by jim dali možnost k odvetnému úderu.
23:40
Dále to vede k otázce: Jak reagovalo vyšší velení, když to přestalo být tajemstvím?
23:52
Odpověď je jednoduchá. Vyšší velení se vynasnažilo ututlat skandál.
24:00
A ti, kteří iniciovali otázku toho, že sovětské ponorky jsou hlučnější než americké,
24:08
byli celkem rychle odejiti ze své profese, aby se nemotali pod nohama a nepřekáželi při utajování prohřešků.
24:20
Pokud budeme mluvit o příčinách krachu Sovětského svazu, tak opět: řízení nebylo adekvátní okolnostem.
24:32
Svůj majdan jsme si zažili v roce 1991: „Strano, nech nás také řídit“ bylo heslem té doby.
24:41
Strana nám to umožnila. K čemu to vedlo? K rozpadu státu.
24:46
Došlo k rozpadu státu a jenom díky tomu,
24:51
že v národním duchu zůstala zapsána alespoň nějaká kultura státního řízení,
25:00
zůstal rozpad RSFSR, nebo Ruské federace pouze v plánech těch, kteří si to přáli.
25:11
A dále se od roku 2000, díky úsilí Vladimira Vladimiroviče, obnovovala funkčnost těch státních struktur,
25:23
které vznikly po roce 1991. Opět si můžeme položit otázku.
25:30
Je ta kvalita řízení, kvalita života společnosti, které nám zajišťují dostatečná?
25:38
Jsme s nimi spokojeni nebo ne?
25:41
Realitou v podstatě je, že se vším je spokojeno v lepším případě pět procent obyvatelstva.
25:50
Ti, kteří žijí ve vilách, řídí Roll-Royce a jiné drahé zahraniční značky.
25:58
Ti, kteří žijí fakticky za stěnami svých speciálních obytných komplexů a nemají nic společného se životem národa.
26:07
Dále je tu otázka perspektiv, především těch jejich.
26:12
Realita je taková, že velká většina z nich není schopná poskytnout svým potomkům správnou výchovu a vzdělání,
26:22
a jejich děti a vnuci nastupují cestu degradace.
26:28
A dále tu máme jednu zvláštnost naší historie. Od Rurikových dob u nás máme fakticky rodové zřízení.
26:40
Co to znamená? To znamená, že pokud člověk na základě svého biologického původu náleží k určitému klanu,
26:52
nebo je jím adoptován, dává mu to právo zaujmout ve státním aparátu určité funkce
27:02
nezávisle na tom, zda má příslušené znalosti a praxi pro to,
27:08
aby dokázal plnit povinnosti vyplývající z funkce, z postavení, které zaujal.
27:17
Proti tomuto jevu ve své době bojoval Ivan Hrozný, Petr I., Josif Vissarionovič Stalin,
27:30
kteří všichni získali reputaci tyranů a despotů.
27:36
Pokud se podíváme na naši historii, tak obnovujeme rodové zřízení
27:44
nezávisle na tom, jak je naše státnost organizována.
27:50
Ať už to byla jednotlivá knížectví, kdy knížata bojovala o to, kdo z nich je ten hlavní,
27:57
nebo potom naše Moskevské carství, nebo naše Ruské impérium,
28:03
nebo náš veliký a mocný Sovětský Svaz, nebo naše postsovětská demokracie.
28:09
Reálně u nás vždy bylo rodové zřízení.
28:13
A to rodové zřízení má tu zvláštnost, o které jsem již mluvil, že nedokáže zajistit kvalitu řízení,
28:23
která by společnosti umožnila odpovídat na výzvy doby
28:28
a řešit problémy zděděné z minulosti bez vytváření problémů nových.
28:35
Ale stejné rodové zřízení panuje i v USA. Je tam třeba klan Bushů.
28:42
Takoví američtí vládci, jako například klan Kennedyů, který si to tedy odnesl, ale přesto. Dále Bidenové...
28:50
Potom další klany, které jsou tedy již dost zprofanované, nicméně jsou to finanční klany:
2

8:55
Rothschildů, Rockefellerů, Baruchů apod. Copak tam tedy také nemají rodové zřízení?


A kde se vzala Condoleezza Rice? To už jsou jiní.
29:06
Ne to nejsou jiní. To je o úroveň níže.
29:10
To není o úroveň níže. To jsou ti, kteří reálně řídí.
29:18
Protože v USA je vláda vybudována na poněkud jiném principu.
29:24
Jsou tam zákazníci/objednavatelé řízení a jsou tam manažeři praktici.
29:31
Takže objednavatelé řízení jsou opravdu z klanového systému,
29:38
ale ti svými osobami kádrovou kostru řídících pracovníků Spojených států ovlivňují minimálně
29:49
a manažeři praktici, to jsou zcela jiné klany a pouze některé z nich se, poté, co projdou politickou sférou,
30:06
připojí ke klanům zákazníků objednávajících řízení, jako například klan Kennedyů.
30:13
Jaká je realita? Na čem napřed vydělali peníze? Například na ropě?
30:19
Napřed nadělali peníze na prohibici.
30:25
Takže to byly jasně kriminální peníze. Potom následovala legalizace kapitálu, vstup do politiky,
30:34
pobývání u moci v kontinuitě několika pokolení
30:39
a pouze to dává základ pro příslušnost k té správné americké aristokracii.
30:49
Ale pokud se budeme bavit o tom, co se tam také děje, tak všem známý senátor McCain
30:58
je příkladem toho, že rodové zřízení je nebezpečné i pro Spojené státy.
31:06
A s McCainem se pojí dvě historky, o kterých se moc nemluví,
31:12
nebo se lépe řečeno pomíjejí některé podrobnosti. První historka.
31:16
Požár letadlové lodi Forrestal v jehož důsledku shořelo několik desítek letadel a zemřelo více než sto lidí.
31:25
Ta letadlová loď se musela vrátit z vietnamské oblasti do Států a její oprava trvala více než půl roku.
31:35
A ta raketa, která byla původcem toho požáru, startovala ze stíhačky, v jejíž kabině seděl McCain.
31:46
Otázkou zůstává pouze to, zda on sám stisknul špatné tlačítko,
31:51
nebo došlo k nějaké technické závadě, ke které se přimotal náhodou.
31:58
Je potřeba říci, že palebné systémy letadel jsou dublovány,
32:03
tj. musíte stisknout několik spínačů, abyste vystřelili.
32:08
Takže ta raketa byla vystřelena z naváděcího zařízení stíhačky, ve které seděl McCain.
32:13
A druhá epizoda. Ta souvisí s tím, že se katapultoval a spadl do jezera uprostřed Hanoje, odkud ho vylovili.
32:25
Teď má hromadu námitek na téma nehumánního jednání Vietnamců, kteří s ním v zajetí špatně zacházeli.
32:34
Ale chápejte, že ne každý má tak pevné nervy a obzvláště ne potom, co prováděli Američané u nich.
32:42
Když začalo to kobercové bombardování Vietnamu z B-52,
32:48
tak američtí letci neměli žádné problémy s otázkami humanity.
32:52
Ty se u nich objevily až tehdy, kdy se tam objevily normální rakety protiletadlové obrany
33:00
a ztráty B-52 začaly být citelné.
33:05
Až poté, kdy je začali sestřelovat, američtí letci začali masově psát hlášení na téma,
33:12
že bombardovat vietnamské 3333333333333333333333333333333333vesnice z B-52 není humánní.
33:17
A ještě málokdo ví, jak zareagovalo americké letectvo na vstup sovětských vojsk do Afghánistánu.
33:25
Sovětská vojska vstoupila do Afghánistánu na Silvestra roku 1980.
33:32
Já tuto skutečnost neomlouvám. Mluvím pouze o tom, jak zareagovalo americké letectvo.
33:40
V lednu roku 1980 došlo v americkém letectvu k ničím nemotivovanému prudkému vzestupu nehodovosti.
33:51
Za dobu dvou týdnů zničili tolik letadel, kolik například předtím za celý uplynulý rok.
33:59
Lidský faktor.
34:02
Ale vraťme se k naší státnosti. S naší státností je to velice špatné,
34:09
protože jedním z důvodů krachu Sovětského Svazu byly nedostatky marxismu.
34:19
Tj. marxisticko-leninské filosofie, marxisticko-leninské politické ekonomie a sociologie marxismu-leninismu.
34:28
Také představy o chodu globálního historického procesu
34:34
a regionálních historických procesů formulovaných marxismem, neodpovídají realitě.
34:43
Pokud tedy bylo řízení budováno na základě lživých, omezených a zkreslených významů,
34:54
tak muselo dříve nebo později zákonitě dojít k jeho krachu.
35:04
Současný vzdělávací systém v oblasti sociologie, historie, politologie, ekonomiky a financí není marxistický.
35:17
Je v mnohém převzatý ze Západu a orientovaný na obsluhu liberálně-tržního ekonomického modelu.
35:30
O liberálně-tržní ekonomické teorii budeme mluvit potom samostatně, a zatím se omezíme tímto konstatováním.
35:39
Obyčejný člověk tedy doufá, že pokud získá dobré univerzitní vzdělání
35:50
v oblasti sociologie, politologie, historie, ekonomiky a financí, a nastoupí na místo ve státním aparátu,
36:00
tak mu jeho znalosti umožní profesionálně pracovat a zajistit takovou kvalitu řízení, jakou si přeje společnost.
36:15
V podstatě už uplynulo dvacet let od doby, co u nás byly zklikvidovány zbytky sovětské moci
36:25
a to dokonce právně, na úrovni ústavy.
36:29
Máme tu tedy prý úplnou svobodu, demokracii,
36:34
rozkvět demokraticky orientovaných sociologických a ekonomických teorií.
36:42
V logice věcí, pokud všechno odpovídá realitě, bychom si měli tedy dobře žít všichni a nejenom těch 5%.
36:51
Přinejmenším by si dobře měli žít všichni ti,
36:55
kdo jsou připraveni čestně pracovat jako účastníci společensky sjednocené dělby práce.
37:00
Realita je však taková, že si dobře žije opět pouze těch 5% a ostatní mají více či méně výhrady.
37:11
A teď pojďte popřemýšlet na téma, co jestli Ljoša Navaľnyj, nebo někdo jiný dokáže zorganizovat dav
37:24
a majdan se z Bolotného náměstí rozšíří a povede k uchvácení moci.
37:29
Důsledkem toho bude, že majdan z Bolotného náměstí vyzdvihne své státní činitele.
37:35
Co z toho bude? Nic dobrého z toho nevzejde z jednoho prostého důvodu,
37:42
že nynější řídící pracovníci, kteří jsou sice nevzdělaní v otázkách sociologie, řízení a ekonomie,
37:52
mají přesto nějaké řídící znalosti, nějaké řídící zkušenosti.
37:59
A zde by nastoupilo nové pokolení nevzdělaných úředníků a poslanců,
38:07
kteří by navíc ke všemu neměli vůbec žádné řídicí zkušenosti.
38:13
Kromě toho nesmíme zapomínat na to, že v revolučních situacích,
38:21
kdy se aktivizuje opozice, se obvykle aktivizují i ti slabomyslnější,
38:28
kteří se dříve ve vládních orgánech nedokázali uplatnit.
38:33
Takže všechno půjde velice špatně.
38:39
Vzniká tedy otázka: „Co tedy máme dělat?“
38:43
Realita je taková, že pokud půjdeme do knihkupectví v Moskvě, v Leningradu nebo jinde
38:53
a skoupíme různorodou literaturu z oblasti sociologie, politologie, ekonomiky a managementu,
39:04
tak když se vrátíme domů a poctivě si to všechno nastudujeme,
39:09
ne proto, abychom dostali zápočet, nebo udělali zkoušku,
39:13
ale proto, abychom po nastudování tohoto materiálu posílili nějakou politickou stranu,
39:20
nebo s úmyslem, že obsadíme úřednickou funkci a budeme dělat kariéru
39:25
aniž bychom zneužívali úřední moc, neboť nejsme žádní chamtivci,
39:30
pro které je princip „Dostal jsem se ke korytu, teď to roztočím“ základem života,
39:36
ale pouze proto, abychom sloužili národu, tak se ukáže, že z těch textů, které můžete najít po knihkupectvích,
39:48
není možné získat žádné potřebné vědomosti.
39:52
Abych nemluvil jen tak do větru, tak tady je jedna fráze, citát z učebnice politologie:
39:59
„Stát, to je koncentrované vyjádření ideje politického“.
40:03
Politického čeho?
40:05
Politického. To je všechno. Tečka.
40:08
Ano? Zajímavé.
40:10
Takže POLITICKÉ, jako fenomén, jako objektivně existující jev v životě, to má být co?
40:16
To je stejný galimatyáš jako v učebnicích ekonomie, které nic nevysvětlují, jenom ještě více zamotávají.
40:22
Přesně. Pojďte si přece jenom tu větu rozebrat podrobně, slovo od slova.
40:27
Ihned vyvstává otázka, jak se „politické“ jako fenomén transformuje v „politické“ jako idea?
40:37
„Stát, to je koncentrované vyjádření ideje politického“.
40:44
Existuje taková báseň o Žvahlavovi (z Alenky v říši divů od Lewise Carrolla - Jabberwocky). Tak to je něco podobného.
40:50
Ne. „Politické“ jako jev, jako fenomén v životě existuje.
40:56
Jak se tento fenomén transformuje do našich idejí o tom „politickém“?
41:02
Nepochopitelně.
41:03
Ano, a dále – „Koncentrované vyjádření“.
41:09
Pokud zde je upřesnění koncentrované, tak by měla existovat míra té koncentrace.
41:18
V čem se ve státu měří „koncentrace vyjádření ideje politického"...?
41:27
V chemii je to pochopitelné: v molech na litr, v molech na kilogram, v procentech.
41:36
A zde jak? V pitomcích na metr čtvereční! To je jenom návrh.
41:42
Zde opět vzniká otázka. A v čem budeme měřit hloupost?
41:47
Jednotku je možné vyvinout. To je opět ze série stejné demagogie,
41:52
která je v učebnici politologie.
41:55
Dále si musíme uvědomit, že to je jenom jedna věta, kterých je tam ještě moře, a že jsou tam i další kapitoly.
42:05
Pokud budeme číst tu učebnici, tak tam bude jenom další demagogie stejně jako zde,
42:13
v této větě.
42:15
A teď se pojďte podívat také do zahraničí.
42:20
Obama napsal knihu, pochybuji že sám, nejspíše se pod ni jenom podepsal.
42:29
Možná bychom mu také měli položit stejnou otázku, jako to kdysi udělal Sergej Juljevič Vitte.
42:37
Byl tehdy ministrem dopravy.
42:40
Jeden z železničních magnátů si u skupiny odborníků objednal knihu o rozvoji železnic v Rusku,
42:48
kterou potom vydal hezky pod svým vlastním jménem, a když potom navštívil Vitta, aby mu předal jeden exemplář,
42:56
tak se ho ministr zeptal: „A četl jste to vůbec?“
42:59
Obama možná tedy napsal tu knihu v režimu „A četl jste to vůbec?“,
43:04
neboť kniha je obsahově daleko moudřejší, než je Obama v politice.
43:12
A ty úkoly, o kterých v knize napsal, že je potřeba je řešit, poté co se stal prezidentem, neřeší.
43:21
I když se stal prezidentem mimoto také díky tomu,
43:26
že byla tato kniha v letech 2006-2008 v čele politických bestselerů.
43:36
Ano, ta kniha „Troufalost naděje“ nebo Úvahy o vzkříšení amerického snu.
43:44
(Ve své knize „Besedy u krbu“ prezident USA Franklin Roosevelt) cituje Lincolna:
43:50
„Zákonným úkolem vlády je dělat pro společenství lidí to,
43:55
co každý z nich sám individuálně není schopen udělat buď vůbec, nebo to nemůže udělat dobře“.
44:02
Teď pojďte porovnat vyjádření Lincolna s tou větou z učebnice politologie.
44:13
Rozdíl je citelný. Ten rozdíl je citelný.
44:17
Proč? Protože pokud například na přednášce americké politologie
44:23
někde ve Stanfordu nebo Oxfordu někdo při svém výkladu cituje Lincolna,
44:29
tak na semináři potom mohou rozebírat ty úkoly, které lidé individuálně nejsou schopni vyřešit
44:41
buď vůbec, nebo dobře.
44:44
Lincoln řekl i něco jiného: „Stát nesmí dělat za lidi to, co by lidé měli dělat sami,
44:53
nebo co mohou udělat sami.“
44:55
Což poskytuje téma k další diskusi.
45:02
Pokud se na seminářích debatuje o státu jako o „koncentrovaném vyjádření ideje politického“,
45:12
tak co dostaneme na výstupu?
45:16
Demagoga, který dokáže používat politologický a sociologický lexikon.
45:24
Ovládání tohoto lexikonu je pro něj svého druhu heslem, klíčem pro přístup k určitým kruhům.
45:37
Připusťme, že se jedná o naivního hocha, čestného, s dobrými úmysly,
45:42
který se tupě učil na univerzitě a bifloval to všechno, že stát je koncentrované vyjádření ideje politického,
45:52
že úroková sazba musí být vyšší než inflace, aby Centrální banka nekrachla a tak dále a tak podobně.
46:02
Takže takový hoch nastoupí do práce ve státním aparátu, nebo se stane poslancem Státní dumy
46:11
a musí začít řešit praktické úkoly.
46:16
A zde narazíme na další takovou okolnost.
46:22
Aby mohli řešit problémy, aby ty problémy dokázali definovat, musí se řídící pracovníci mezi sebou domluvit,
46:33
a proto by měli ovládat metrologicky funkční teorie, které by popisovaly,
46:42
jak ve společnosti takové problémy vznikají, jaké jsou vzájemné vazby mezi těmito problémy,
46:50
jaké jsou recepty řešení těchto problémů, a kdo v těchto receptech na sebe bere jaký podíl odpovědnosti,
47:00
a jak je zapotřebí koordinovat svou činnosti se všemi ostatními.
47:04
Chápete, že pokud se politická kultura buduje na základě Lincolnova aforismu,
47:11
že vláda musí řešit ty úkoly, které lidé individuálně nejsou schopni vyřešit,
47:18
a že by neměla dělat za lidi to, co mohou udělat sami, tak je to něco konkrétního.
47:27
A pokud máme politickou kulturu založenou na demagogii, tak se o žádném řešení problémů nedá mluvit.
47:41
A tato skutečnost vytváří obecný dojem o práci státního aparátu.
47:47
A dále takový obecný dojem prohlubuje ta okolnost, že pokud ty problémy řešit nehodlají,
47:59
a moc, kterou disponují, jim umožňuje parazitovat,
48:07
tak tento parazitismus nevyžaduje žádné znalosti, žádnou praxi z realizace kolektivní činnosti.
48:17
Potřebují pouze jedno: lovit to, co proplouvá okolo a vědět koho nemůžou oholit,
48:28
vědět koho můžou oholit a komu stojícímu ve vyšší hierarchii moci ze svého úlovku musí postoupit podíl.
48:40
Tomuto všemu se říká korupce.
48:43
Realita je taková, že korupčníci netvoří mezi úředníky a poslanci většinu,
48:55
ale v podmínkách řídicí negramotnosti a pracovní nezpůsobilosti většiny úřednického a poslaneckého stavu,
49:08
právě tato korupční složka na pozadí neschopnosti všech ostatních
49:15
vytváří tu tvář vlády jako party podvodníků a zlodějů.
49:20
Aby politická strana nebyla stranou podvodníků a zlodějů, je zapotřebí mít adekvátní znalosti,
49:28
které vzdělávací systém neposkytuje.
49:34
Vzhledem k tomu, že znalosti nemáme a nespokojenost ve společnosti panuje,
49:43
vzniká otázka: Co dělat s tou nespokojeností?
49:46
Jaká je nejjednodušší odpověď na tuto otázku? Organizovat volný čas.
49:53
Ne, organizovat volný čas je příliš složité.
49:58
Nejjednodušší odpovědí na tuto otázku je říci, že veškerá nespokojenost pramení pouze z nedostatku vlastenectví,
50:07
a že se jedná o všemožné variace politického extrémismu,
50:12
přičemž tím nejspolehlivějším prostředkem v boji proti nedostatku vlastenectví a politickému extrémismu
50:19
je federální seznam extrémistických materiálů.
50:23
Za deset let své existence v Rusku je ten seznam delší než ten, který sestavila inkvizice za čtyři století.
50:34
Chápejte, že pokud lidé vytvářejí federální seznam extrémistických materiálů,
50:41
tak by si měli uvědomovat, že to oni sami jsou těmi nejhoršími extrémisty. Z jakého důvodu?
50:51
Protože pokud vychováváte vyrůstající generaci a poskytnete jim takové vzdělání,
51:00
že když si přečtou Mein Kampf, tak se z nich stanou hitlerovci,
51:07
jste vinni, neboť jste jim poskytli defektní vzdělání a defektní výchovu.
51:18
Pokud se vám Mein Kampf nelíbí, a dáte ho na seznam extremistických materiálů,
51:25
a on se opravdu jako materiál ze seznamu stane nepřístupným, tak čekejte,
51:32
že někdo natolik rozvine svou fantazii,
51:36
že se vám Mein Kampf bude potom zdát sbírkou nevinných politických anekdot.
51:43
Fantazii se meze nekladou. A co byste tedy měli udělat proto, abyste zabránili extrémismu?
51:49
Odpověď leží v rovině vzdělávacího systému.
51:54
Musíte poskytnout vyrůstajícím generacím takovou výchovu a vzdělání,
52:01
že pokud si takový člověk přečte Mein Kampf, tak mu nebudete muset vysvětlovat,
52:07
že to znamená potenciální nebezpečí pro celé lidstvo,
52:12
a že je to nebezpečné pro ty, kteří se tím budou řídit, že je to velké zlo.
52:17
Takový člověk nesmí vycházet z údivu, že se něco takového vůbec mohlo objevit v civilizované společnosti.
52:29
Ale to znamená úplně jinou výchovu a úplně jiné vzdělání.
52:37
Takové vzdělání musí umět odpovědět na otázku: Jak vypadá norma, kdy se člověk může nazývat člověkem?
52:51
Znamená to, že odpověď, co znamená normální člověk, musí být definována a smysluplně vysvětlena.
53:01
Musí být všeobecně srozumitelná, musí být potvrzena životem.
53:10
No, a pokud si položíme otázku, co znamená norma pro západní civilizaci?
53:16
Ve vztahu k čemu?
53:19
Ve vztahu k osobnostnímu rozvoji na Západě neexistuje pojem normy,
53:25
protože v liberální kultuře norma znamená nekonečnou různorodost,
53:31
která může být omezena pouze zákonem chránícím tuto nekonečnou různorodost.
53:40
No ano, oni se s velikou úctou chovají k...
53:43
Takže jakékoliv zvrácenosti jsou pouze vyjádřením této nekonečné různorodosti.
53:55
Dnes tam nežijí podle náboženské kultury.
54:01
Možná, že se nějaké rituály někde uchovaly, ale rituály a náboženství jsou dvě různé věci.
54:10
Proto je pro ně pojem hřích něčím efemérním, fiktivním, něčím, co v podstatě neexistuje.
54:21
A pokud je něco chápáno jako hřích, tak je to porušování zákona.
54:27
Pro ně je porušování platné právní úpravy synonymem toho, co se dříve nazývalo hříchem.
54:38
No a teď se pojďte podívat na společnost, ve které se odehrávají nějaké procesy.
54:48
Tyto procesy je možné charakterizovat dvěma slovy: rozvoj a degradace.
54:56
V čem je rozdíl mezi rozvojem a degradací?
55:01
Jedno je tvoření a to druhé rozklad.
55:03
Není to úplně tak, protože i tvoření a rozklad, progres a regres,
55:12
jsou jen obecná slova, která mohou být naplněna různým obsahem.
55:17
Pro ně jsou progresem LGBT společenství (lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby), to je norma.
55:25
Za účelem výchovy k toleranci musí chlapci do školy chodit v sukních.
55:32
Všichni školáci jsou povinni navštěvovat Gay kluby, aby se naučili toleranci a tak dále a tak podobně.
55:40
Je to progres nebo to není progres? Je to redukce obyvatelstva.
55:44
Ne, to nejsou otázky redukce obyvatelstva. Je to progres nebo to není progres?
55:53
Pokud nemáme představu, co znamená normální člověk, tak je odpověď na tuto otázku v podstatě nemožná.
56:04
Pokud definujeme termín degradace tak, že objekt nebo subjekt ukončí svou existenci dříve,
56:17
než skončí cyklus, který mu byl biologicky předurčen,
56:28
tak to bude degradace.
56:30
Pokud objekt prožije celý, geneticky mu předurčený cyklus, tak to bude rozvoj.
56:40
Nebo bude tím rozvojem mimo jiné také dosažení nějaké nové kvality bytí
56:46
před ukončením životního cyklu nebo po jeho ukončení.
56:50
Rozdíl mezi degradací a rozvojem je objektivní a váže se na otázku, co je to norma?
57:02
Co je normální člověk? Jak západní filozofie řeší tuto otázku?
57:10
Po dobu několika tisíce let ji neřeší nijak, protože ty vzácné učebnice filozofie nezmiňují takové věci,
57:19
jako že Platón nebo pseudo-Platón definoval člověka jako dvounohého neopeřeného tvora.
57:28
Díogenés prý vzal kohouta, oškubal ho a podal ho Platónovi se slovy: „Tady máš toho svého člověka.“
57:40
Platón své vyjádření tedy upřesnil: „...a se širokými nehty.“
57:45
Díogéna to ale nezastavilo, protože se o něm ještě povídá,
57:51
že začal chodit po městě Sinopu ve dne s lampou a na rozpačité otázky svých spoluobčanů odpovídal:
57:58
„Hledám člověka.“
58:01
To znamená, že Díogenés cítil, že anatomické příznaky očividně nestačí k tomu,
58:11
aby mohly charakterizovat skutečnost, že se člověk stal člověkem.
58:17
Celá západní kultura je vybudovaná na úrovni platonské definice,
58:25
když tvrdí, že stačí patřit ke druhu Homo Sapiens a žít v lidské společnosti.
58:35
K čemu to vede?
58:38
Ve skutečnosti je vztah západní kultury nebo řekněme to tak, civilizace k jiným národům,
58:44
jako třeba k africkým, australským domorodcům, křovákům úplně jiný.
58:49
Oni je v podstatě ani nepovažují za lidi.
58:52
Oni v podstatě za lidi nepovažují ani nás. Všichni, kdo nežijí podle liberální ideologie,
59:00
jsou z jejich pohledu nelidé, a buď musí být nuceně civilizováni podle západní manýry, nebo zlikvidováni.
59:10
Přičemž a to je zajímavé… Ve Státech prováděli anketu na téma:
59:16
„Co byste udělali, kdybyste se dozvěděli, že váš kamarád je Homo Sapiens?“
59:22
70% respondentů odpovědělo: „Přestali bychom se s ním stýkat.“
59:29
Ale to ještě není všechno.
59:32
Na Yaleově univerzitě jeden Američan čínského původu
59:38
realizoval společně s jednou Američankou velice poutavý experiment.
59:44
Měli tam skupinku opiček druhu malpa kapucínská,
59:49
jejichž životní priority bývají jmenovávány v pořadí: žrádlo a sex.
59:55
Psychologie těchto opiček se prý tak nějak omezuje pouze na tyto dvě věci.
60:01
Myslím si, že je to trochu přehnané, protože se tyto opičky pokoušejí
60:07
využívat jako pomocníky v domácnostech různě paralyzovaných a těžce nemocných lidí.
60:14
Určité jednoduché operace v domácnosti typu: vezmi, podej, rozsviť, zavři vodu, tedy dokážou pochopit a splnit.
60:25
Takže to vypadá, že to nejsou ty nejhloupější opičky, když tohle dokážou a kromě toho nejsou agresivní.
60:37
Tuto skupinku opiček tedy naučili používat peníze. Aby opička dostala penízek, musela zatáhnout za páčku,
60:50
vynaložit úsilí a získat tak nějaký specifický žlutý žetónek.
60:58
Potom mohla tento žetónek použít a poprosit laboranta o banán, hroznové víno a podobně výměnou za žetónek.
61:12
Následně začali měnit ceny za práci s páčkou i za nabízené služby.
61:23
Po nějaké době si opičky na ty peníze zvykli a ukázalo se, že na dynamiku cen reagují stejně jako investoři na burze.
61:38
Pokud jim nabídli dvě hazardní hry jednu na prohru a druhou na výhru,
61:47
ale nastavené tak, aby statistický výsledek byl u obou stejný, tak dali přednost tomu hrát na výhru.
61:56
A protože žetónky byly kulaté, tak když jednou laborant okurky nenařezal na kostičky, ale na kolečka,
62:05
tak si opička uvědomila, že žetónek je kulatý stejně jako nařezaná okurka
62:13
a pokusila se vyměnit kolečko okurky místo žetónku za něco jiného.
62:21
A dále se to všechno vyvinulo až k vydírání a prostituci.
62:26
To znamená, že se v tom opičím společenství poté, co u nich zavedli peníze,
62:33
objevily všechny neřesti, které jsou charakteristické pro liberálně-buržoazní civilizaci.
62:41
Pokud si uvědomíme, že uplynulo přibližně třináct tisíc let od globální geofyzikální katastrofy,
62:51
která zničila civilizaci Atlantidy, tak můžeme tedy vidět, kam dospěl náš civilizační pokrok.
62:57
Je nulový, i když technosféra je rozvinutá. Pojďte se teď podívat, jak to vypadá u nás.
63:07
Jak se k tomu všemu staví většina nespokojenců s životním stylem v Rusku?
63:15
Protrpět to a přizpůsobit se. A zanadávat si na vládu.
63:20
A zanadávat si, to ano. Vypustit páru.
63:23
Uvolnit své emoce, nebo se jich zbavit jinak, jako například na fotbale, pitím piva,
63:30
zneužíváním narkotik nebo nějak podobně.
63:34
Co mají dělat ti, kdo to podobně řešit nechtějí?
63:41
Pro většinu těch, kteří se považují za aktivní, to znamená opustit zemi,
63:47
a přestěhovat se do civilizovanějších zemí, kde jsou podobné problémy vyřešeny.
63:53
Mezi takové civilizované země patří: Německo, Velká Británie, Kanada, USA, Austrálie.
64:01
Co si přejí ti, kteří si myslí, že Západ žije nesprávně?
64:08
Mají dvě varianty: buď aby Stalin vstal z mrtvých nebo celosvětový chalífát.
64:15
Tak to úplně není. Přesněji, část lidí si to přeje. A také částečně socialismus.
64:21
Socialismus, a jaký socialismus? Sebrat a rozdělit.
64:27
To není socialismus, protože socialismus předpokládá existenci výroby.
64:34
Ztělesněním socialismu je pro většinu Stalin a pro menšinu Trocký
64:45
a pro ty, pro které je nepřijatelný ateismus, zase chalífát.
64:51
Realita je taková, že tyto odpovědi na otázku: „Co dělat?“, jsou všechny nesprávné.
65:00
Z jakého důvodu? O liberální západní civilizaci si potom promluvíme samostatně a zatím si povíme,
65:09
že podle oficiálních vědeckých údajů za sto let průměrný Angličan přišel o přibližně pět-osm bodů koeficientu IQ,
65:20
toho proslulého koeficientu inteligence.
65:23
Co to znamená? To nám dává odpověď na otázku. Proč vznikl Boloňský proces a testovací systém?
65:32
Vznikly proto, že nová pokolení nedokázala zvládnout ty učební programy,
65:39
které nedělaly problém jejich dědečkům a babičkám, přičemž se západní společenství polarizuje.
65:51
Většina je schopná již pouze volit políčka z menu počítačových programů
65:57
a velice omezená menšina je schopná používat hi-tech, se kterým si v podstatě mohou poradit již i opice,
66:08
neboť všechno se to již omezuje na výběr políček z menu a všechno ostatní již probíhá v automatickém režimu.
66:16
To znamená, že tato civilizace očividně degraduje nehledě na vědecko-technický pokrok,
66:23
protože to všechno nevyhnutelně skončí tím, že někdo špatně zvolí něco v menu,
66:32
že v programu bude nějaká chyba, nebo k ní časem dojde, nebo nějaký génius vyrobí nějaký počítačový virus,
66:38
který pronikne do počítačového prostředí a výsledkem bude, že automatika nebude správně plnit své funkce.
66:44
Tj. perspektivy této společnosti, pokud tedy nedojde k nějakým technogenním katastrofám,
66:50
jsou popsány Stanislawem Lemem v jeho knize „Z hvězdných deníků Ijona Tichého“,
66:56
Putování podle mě asi 26 (24!) na planetu "indiotů",
67:01
kteří přenechali plnou vládu nad sebou počítači, který se rozhodl,
67:06
že zavedení pořádku na planetě brání právě ti "indioti", a proto musí být zcela a bezpodmínečně zlikvidováni.
67:15
To je to, co by v podstatě měli chápat ti,
67:19
kdo tak nadšeně touží odjet na Západ a stát se tam plnohodnotným člověkem.
67:27
A ti, kteří tak sní o chalífátu,
67:33
by také měli vědět, že v základech moderní vědy opravdu leží terminologie arabského jazyka.
67:45
Alchymie, algebra, zenit, nadir a mnoho jiných výrazů z terminologie moderní vědy bylo převzato z arabštiny.
67:56
Stalo se to v době, kdy byl islám blízký odkazu Koránu.
68:06
Díky tomu se tam věda rozvíjela, neboť v tradici Koránu se říká, že všechny znalosti jsou darem od Boha.
68:18
Konflikt mezi vědou a náboženstvím není v opravdovém islámu možný.
68:26
Ale poté, kdy se v islámu rozhodli, že žít se musí pouze podle šariátu a ne podle svědomí
68:38
a proměnili islám v uctívání modlitebního koberečku pětkrát denně a rituály,
68:47
se rozvoj vědy v islámském světě zastavil.
68:54
Dnes je moderní věda a technosféra na Západě.
68:59
Realita je taková, že pokud tu i budete mít chalífát,
69:04
tak stejně budete, moji drazí, rukojmími těch, kdo vytváří technosféru,
69:12
kteří s vámi budou manipulovat, jak jim bude libo.
69:16
Ideologie chalífátu neumožňuje řešit ty problémy, které vytvořil Západ,
69:23
které vytvořil sám islámský svět, když nahradil islám uctíváním modlitebního koberečku pětkrát denně.
69:33
Co se týká socialistů, tak ti se dělí na dvě kategorie: národní socialisté a internacionální socialisté.
69:44
Ani jedna, ani druhá jejich modifikace, které jsou známé z minulosti,
69:49
neprokázaly svou schopnost odpovídat na výzvy doby a řešit ty problémy,
69:56
které v mnohém i sami vytvářely.
70:00
Pokud se podíváme na způsob života kterékoliv z kulturně osobitých regionálních civilizací,
70:11
ať už je to liberálně-buržoazní nebo katolická, islámská nebo védická v Indii,
70:20
budhistická v Číně nebo její čínské či japonské varianty,
70:29
nebo i na naši ruskou civilizaci, tak všude jsou problémy zděděné z minulosti.
70:38
Tyto problémy byly vytvořeny tou tradiční mentalitou,
70:43
která je vyjádřená v činnosti lidí v politice, ekonomice, vědě, technice a v umění.
70:52
Proto tyto problémy nemohou být vyřešeny na základě všeho toho, co je v těchto civilizacích obsaženo.
71:04
To znamená, že potřebujeme nějaké alternativní vědomosti, které musí být realizovány v politické praxi,
71:14
v ekonomické činnosti, v prostých domácích vztazích, v rodině.
71:24
Realita je taková, že tyto znalosti jsou v Rusku zpracovány
71:30
a vyjádřeny v ruském jazyce v materiálu Koncepce sociální bezpečnosti.
71:36
V jiných kulturách vyjádřeny nejsou.
71:41
A v řadě případů ani není vznášen žádný požadavek na to, aby takové znalosti byly nalezeny,
71:49
či že by měly být vůbec hledány.
71:53
U nás jsou na jedné straně tedy již vyjádřeny, ale na druhé straně je okruh těch,
72:00
kdo je doopravdy potřebují, či kdo by je chtěl znát, celkem nepočetný.
72:08
Většina je buď nepotřebuje, nebo u nich vyzývají skepsi či nihilismus.
72:19
A skepse a nihilismus, to jsou dva velice nebezpečné jevy z toho prostého důvodu, že vědí to, co nechtějí.
72:30
Ale to, co chtějí, a jak to uvést do života z těchto skeptiků a nihilistů nevypáčíte, ani kdybyste je mučili.
72:42
Tímto svým jednáním však skeptici a nihilisté ochotně odkrývají cestu pro odvrhnutí nabízeného
72:53
a poté, kdy tohoto odvrhnutí s úspěchem dosáhnou, náhle stojí na ruinách a před nutností,
73:04
pokud samozřejmě zůstanou naživu, vytvořit něco buď z nuly, nebo z ubohých zbytků.
73:15
Já vám dokonce budu oponovat. Obvykle skeptici a nihilisté nadávají na stávající vládu a zřízení
73:23
a poté, kdy padne a vznikne jiné, jako to bylo u nás s rozpadem SSSR a vznikem nového Ruska,
73:28
začínají opět nadávat na nové pořádky. Ne hned, ale začínají.
73:32
Ano, protože oni obvykle sami nic nevytváří, oni jenom žvaní a všem nadávají.
73:37
To je určitá kategorie skeptiků a nihilistů. I taková existuje.
73:42
Ale jsou i tací, kteří začínají jako nihilisté a potom jsou náhle postaveni před nutnost něco vytvořit,
73:51
a zde se najednou ukáže, že jim kultura psychického osobnostního jednání neumožňuje cokoliv vytvořit.
74:05
V lepším případě jim umožňuje něco přebírat, když se podívají k sousedům
74:12
a pokoušejí se aplikovat jejich zkušenosti, což je v podstatě opičí chování.
74:18
Ale to přece není špatné, brát ohled na cizí zkušenosti, abychom sami nešlápli na hrábě.
74:22
S podmínkou, že ta cizí zkušenost je funkční a realita je taková,
74:29
že když jsme se v roce 1991 rozhodli převzít západní zkušenosti.
74:37
Japonci na to reagovali tak, že jsme úplně blbí, neboť oni sami přebírají naše zkušenosti ze stalinské epochy.
74:45
A jediný jejich problém je prý v tom, že si u nich Mitsubishi s Toshibou konkurují
74:51
a my jsme měli jediný státní superkoncern, který neměl náklady na překonávání nectností konkurence.
75:01
To si myslí Japonci. Chápejte, že existuje rozdílný způsob přebírání zkušeností,
75:08
neboť zkušenosti je možné přebírat tvůrčím způsobem i šablonovitě.
75:14
Zase jedna zajímavost. V 90. letech se vysílal seriál o tom, jak se skupina Angličanů dostala do Japonska - Šógun.
75:24
Někdy v 17. století se anglická loď ocitla u japonských břehů a všichni upadli do japonského zajetí.
75:34
A co bylo dál? Jednou z postav byl Toranaga, který se potom stal šógunem.
75:41
Jedna z jeho charakteristik byla: „Pan Toranaga je velice moudrý člověk, který se zřídkakdy mýlí.“
75:49
Vzpomeňte si na přestavbu. Michail Sergejevič Gorbačov, Anatolij Alexandrovič Sobčak a tak dále…
75:58
V tom výčtu by se dalo pokračovat. „Jsou to velice inteligentní lidé, kteří mohou o všem hovořit spatra“.
76:07
Ano, bohužel to bylo tak.
76:10
To jsou ta kritéria intelektuálních schopností. V různých kulturách jsou různá.
76:17
Takže pokud je pan Toranaga velice moudrý člověk, který se zřídkakdy mýlí,
76:24
tak bude realizovat jednu politiku, a pokud je soudruh Sobčak velice inteligentní člověk,
76:30
který dokáže hodně mluvit spatra, bude realizovat druhou politiku s jinými výsledky.
76:38
Bohužel ano. Žádné „bohužel“, realita je taková, že,
76:46
aby nedocházelo k „bohužel“, musíme vytvářet určitou kulturu osobnostního psychického jednání,
76:58
snažit se získat adekvátní znalosti, které nám umožní řešit problémy
77:04
zděděné z minulosti tak, abychom nevytvářeli nové.
77:10
Šířit tyto znalosti ve společnosti a budovat novou kulturu, fakticky novou civilizaci.
77:19
Myslím si, že tímto bychom mohli úvodní přednášku ukončit.
77:25
Ano, děkuji. Můžete pokládat otázky. Ty jsou vždy přínosem.
77:30
Vy jste mluvil o 33 písmenech abecedy, které znali námořníci a dokonce o něco více.
77:35
Co jste měl na mysli tím a o něco více?
77:38
Mluvil jsem o tom, že se Japonci museli na rozdíl od nás naučit více než 33 písmen abecedy.
77:46
Oni přece mají hieroglyfické a navíc slabikové písmo,
77:51
a proto se v každém případě museli naučit daleko více symbolů, než známe my.
77:58
To jsem měl na mysli.
78:00
Otázka k Američanům. Když jste říkal, že by potápěli jaderné ponorky, tak jste měl na mysli, že by je likvidovali?
78:09
Ano likvidovali. To znamená, že pokud by byla doba ohrožení, tak by věděli, kde se naše ponorky nacházejí
78:16
a vzadu za každou naší by visela jejich stíhací ponorka, a pokud by se prezident rozhodl, že je čas,
78:24
tak by všechny dostaly rozkaz potápět i strategické lodě.
78:32
Já mám několik otázek. Na jedné straně jste na konci mluvil o tom,
78:38
že se naše kultura liší od japonské, naše kultura a sociologie,
78:42
že u nás za inteligentního považují člověka, který dokáže dobře řečnit, mnoho mluvit o různých věcech,
78:48
ale že člověk, který dobře řeční, ne vždy dokáže dobře řídit.
78:54
Já často natáčím lidi jako je Nikolaj Viktorovič Starikov, poslanec Jevgenij Fjodorov a jiní
78:59
a velice často vidím, že na YouTube lidé píší ve svých komentářích pod jejich videi:
79:05
„Starikov je chlapík, říká to všechno moc dobře, to by byl prezident."
79:08
"Fjodorov je chlapík, říká to všechno moc dobře, to by byl prezident.“ A ne jednou, velice často.
79:14
Je toho mnoho. Odpověď na tuto otázku je následující:
79:18
pokud budeme vycházet z toho, že takoví lidé jako Kristus a Mohamed nebyli chamtivci,
79:26
byli pravověrní a měli přímý kanál, prostřednictvím kterého se dokázali radit s Nejvyšším o jakékoliv otázce,
79:36
tak si představte situaci, že přijde takový Kristus a stane se hlavou Ruského státu.
79:43
Nebude schopný nahradit celou přibližně osmnáctimiliónovou, a možná i početnější skupinu úředníků
79:52
od obecní úrovně až po úroveň premiéra pouze svou osobou.
79:59
Je potřeba mít k dispozici osmnáct miliónů kvalifikovaných úředníků, vychovaných s těmi správnými znalostmi,
80:10
které by dokázali transformovat ve správné manažerské dovednosti.
80:15
A navíc k tomu všemu, by měli také kromě svých manažerských dovedností a kompetence,
80:21
být ještě všichni i charakterní a čestní.
80:24
No vidíte a velkou otázkou tedy je: Kde je všechny nabrat?
80:28
Jak se zpívá v té písni: „Slepila jsem ho z toho, co bylo po ruce“.
80:33
Budeme muset začít s přeměnou toho, co máme v to, co bychom mít chtěli.
80:41
Je to tedy tak, že u nás existuje určitý systém, včetně vzdělávacího,
80:47
a příklad toho, jak se u nás píšou učebnice sociologie, politologie jste uváděl.
80:53
Takže tento systém a výchova úředníků je produktem tohoto výchovného systému,
81:00
této morálky, této kultury, této sociologie, těchto vzájemných vztahů mezi lidmi.
81:06
Tak jak z toho máme slepit jiné lidi?
81:10
Jak bychom z toho měli slepit jiné lidi?
81:14
Teď navíc k tomuto systému máme k dispozici i internet.
81:18
Prakticky neexistuje student, který by neseděl neustále u internetu.
81:24
To je jedna strana otázky.
81:26
Následující věc se neodehrála teď, bylo to ještě v 90. letech, kdy se internet teprve začal rozšiřovat.
81:37
Měl jsem besedu pro deváťáky na jedné ze škol a jednoho chlapce velice zajímalo, jak je to všechno doopravdy.
81:45
Podal jsem mu disketu,
81:47
na které byla mezi jinými informacemi uvedena i adresa jednoho z internetových zdrojů,
81:54
kde byly k nalezení materiály Koncepce.
81:57
Deváťák se na to podíval a první co uviděl, byla ta internetová adresa.
82:02
Řekl: „Oj, to je velice známá adresa!“
82:07
Proč se o tu adresu zajímali deváťáci?
82:10
Protože na tom zdroji bylo uvedeno plno různých informací, které jim umožňovali zadávat učitelům otázky,
82:18
na které ve standardních učebních kurzech nejsou odpovědi a udělat z učitele hlupáka,
82:25
což je oblíbená zábava určitého typu chuligánů, kteří jsou v každé škole, v každé třídě.
82:37
Ale chápejte, takových je v podstatě velice málo. Ale víte, v čem spočívá podstata té věci?
82:44
Problém je v tom, že budoucnost netvoří ta základní statistická masa.
82:51
Budoucnost vytvářejí ti, kdo se ocitnou na konci ocasu přerozdělení orientovaného na budoucnost.
82:59
Ti, kdo jsou mimo hlavní dění, jsou popsáni slovy Ključevského:
83:05
„Zákonitost historických jevů je nepřímo úměrná jejich duchovnosti“.
83:11
Pokud budeme jako zákonitost chápat obecné vědecké pozitivistické:
83:16
opakovanost výsledků v jedněch a těch samých podmínkách,
83:20
a duchovností budeme rozumět intelektuálnost a informovanost, tak pokud se duchovnost rozvíjí,
83:31
tj. objevují se nové vědomosti, zdokonaluje se kultura intelektuální činnosti, tak se historie přestane opakovat.
83:40
Pokud se duchovnost nemění...
83:44
Tak se kultura, která je informačně algoritmický systém také nemění.
83:51
Mění.
83:52
Co se mění? Mění se technosféra a to je v podstatě pouze dekorace.
83:57
Co je jádrem kultury? Je to morálka, je to etika.
84:01
Tak ta se také přece mění.
84:03
No, pokud je u nás za třináct tisíc let všechno stejné jako u malpy kapucínské…
84:11
Jako u kočkodanů.
84:14
Ano. Tak na vstupu podáme signál a na výstupu získáme majdan.
84:23
Přičemž pokud budeme mluvit o Ukrajině, tak to nebyl jejich první majdan a soudě podle všechno ani poslední.
84:33
Což vede k otázce: „Kolikrát je možné šlapat na jedny a ty samé hrábě?
84:38
Abychom pořád dokola nešlapali na jedny a ty samé hrábě, musíme zapomenout na to, co je napsáno v učebnicích
84:45
a podívat se na život tak, jak opravdu vypadá a popřemýšlet.
84:50
Abychom popřemýšleli... „Popřemýšlet“, to je také slovo, do kterého je možné vkládat rozdílné smysly.
84:58
„Popřemýšlet“ pro jednoho znamená citovat názor autority, který se někde nějak dozvěděl.
85:08
Nebo se s nějakou autoritou někde seznámil a teď ji papouškuje.
85:12
A pro druhého „popřemýšlet“ znamená proniknout do podstaty problémů,
85:17
pochopit mechanismus jejich vytváření,
85:21
vystihnout, jak je možné tento mechanismus neutralizovat a jak je možné se zbavit následků těchto problémů.
85:28
To znamená, vyvinout nějaké recepty.
85:31
Základem těchto receptů mohou být informace, které se v kultuře objevily třeba i před tisíci lety,
85:41
přesto ten výsledek, ten recept, bude orientován na konkrétní problémy současnosti a blízké perspektivy.
85:49
Pokud budeme mluvit o takovém několikatisíciletém vlivu na současnost,
85:55
tak v encyklopedických slovnících je Sókratés charakterizován slovy:
86:01
„Byl to jeden ze zakladatelů dialektiky jako metody hledání pravdy metodou kladení navádějících otázek.“
86:10
Encyklopedické slovníky?
86:13
Realita je taková, že všechno, co je řečeno v této větě o dialektice,
86:19
je všechno, co je potřebné a nezbytné pro to, abyste se naučili ji používat.
86:25
A všechno ostatní, co je napsané v tlustých knihách o tom, co je to dialektika,
86:32
je z velké míry pouze zavádějící.
86:36
Pojďte to rozebrat podrobněji, věcněji.
86:42
Například: do naší současné společnosti pronikla ze Západu myšlenka o tom,
86:47
že základní hodnotou jsou peníze, že dokonce i když jsi zločinec, ale máš hodně peněz
86:54
a získal si je cestou zločinu, nepoctivě, tak jsi borec.
86:58
Peníze nade vše. Dokonce, i pokud bereš úplatky, tak bereš peníze, ale…
87:03
Neřekl bych, že to přišlo ze Západu, prostě se to obnažilo,
87:09
protože to bylo pro naši kulturu příznačné po dobu celé známé historie.
87:18
Za braní úplatků hlavy stínal už Petr I. a sotva byl v tomto ohledu průkopníkem a tak dále a tak podobně.
87:30
Poctivost, se vždy dala vyvažovat zlatem.
87:35
Něco z historie, z doby Mikuláše I.
87:40
Do Kronštadtu se vrátila eskadra ze Středozemního moře z několikaměsíční plavby.
87:48
Na kotvišti Krondštadtu řadovou loď Feršampenuaz zachvátil oheň a ona shořela.
87:56
Feršampenuaz byla pokladní lodí celé eskadry.
88:00
Tak je to jasné.
88:02
Mikuláš I. rozhodl, že ta věc musí být vyšetřena a vyšetřování vedl budoucí admirál Michail Petrovič Lazarev,
88:13
který se plavil společně s Bellingshausenem do Antarktidy.
88:18
Lazarevovo vyšetřování prokázalo, že Feršampenuaz shořela díky lajdáctví,
88:28
že to nebyl žádný zlý úmysl,
88:33
a bezprostředně tento výsledek ohlásil carovi.
88:39
Car mu položil jednu jedinou otázku: „Tak shořela ta loď, nebo ji podpálili?“
88:46
„Shořela, vaše veličenstvo“. "To je vše, ta věc je uzavřena."
88:51
Z toho vyplývá, že pro Mikuláše bylo důležité to, zda je možné tomu člověku důvěřovat, nebo ne.
88:58
Lazareva považoval za jednoho z těch, kterým je možné důvěřovat.
89:04
Lazarevovo vyšetřování prokázalo, že loď shořela. Konec. Věc je uzavřena.
89:14
Pokud se na druhé straně podíváme na životopis samotného Lazareva,
89:21
tak on Mikuláše I. charakterizuje jediným slovem - dobrodinec.
89:28
A on sám byl člověkem, který se nesnažil za svého úřadování nahrabat jmění.
89:35
Opravdu ho zajímala prosperita Ruska, stav ruské vojenské námořní flotily
89:46
a jeho názor na Mikuláše I. byl, že je to dobrodinec.
89:51
Jedním z důvodů proč ho za něj považoval, byla skutečnost, že v roce 1835
89:57
byl prakticky celý důstojnický sbor Černomořské flotily zadlužený u lichvářů.
90:06
Když se to dozvěděl Mikuláš I., tak provedl akt antisemitismu:
90:15
„Všechny židy ze Sevastopolu do 24 hodin odvézt za hranice Krymu,
90:23
a pokud se někdo z nich znovu objeví, tak na nucené práce s ním.
90:28
Všechny dlužní úpisy zničit.“
90:32
Proto ho v dějinách nazývají tvrdým a někdy také despotou.
90:39
V reálu despotou nebyl.
90:45
Ne ve všem se dost dobře vyznal, přece jenom měl pouze palácové vzdělání, které nebylo zcela plnohodnotné.
90:57
A kromě toho tu existovala sociální setrvačnost, kterou reálně nemohl překonat.
91:05
Přece první dokumenty na téma, že šlechta může osvobodit své nevolníky,
91:14
byly podepsány ještě div ne za Pavla I.
91:17
Za Alexandra už byly podepsané zcela určitě.
91:21
V roce 1844 byl v podstatě připravený celý zákoník pro zrušení nevolnictví.
91:29
Mikuláš, který znal své šlechtice, se však neodvážil
91:37
kvůli možné šlechtické vzpouře to nevolnictví zrušit.
91:42
S tím je všechno jasné.
91:44
A co ten problém, kde vezmeme nové lidi, pokud společnost produkuje, ve společnosti jakoby...
91:52
Víte, zde ta otázka a odpověď spolu také vzájemně souvisejí.
91:57
Pokud je společnost produkuje, a vy chcete výsledek uvidět do pěti let,
92:04
nebo alespoň do konce svého života, tak bude váš přístup k politice
92:11
a k tomu, co je potřeba podniknout jeden.
92:16
A pokud vycházíte z toho, že vás zajímá výsledek zaručeně dosažitelný v průběhu života dvou tří pokolení,
92:28
tak bude přístup jiný. Budete se orientovat na jinou strategii k získání možná jednoho a toho samého výsledku.
92:38
Realita je taková, že to nejcennější, co v životě máme, je obyčejné lidské povídání si mezi sebou.
92:47
A to nejefektivnější, co v životě máme z pohledu možného vlivu na okolní svět,
92:55
je opět ta obyčejná lidská komunikace ve spojitosti s osobnostní kulturou psychického jednání.
93:07
Protože realita je taková, že myšlenka je z jednoho úhlu pohledu informací
93:14
a z druhého jakousi energií, kterou vyzařujeme do okolního světa.
93:22
Pokud ji tedy vyzařujeme, znamená to, že musí existovat i přijímače
93:27
a dále celé vibrační systémy.
93:30
Otázkou je pouze to, zda existuje také anténová kaskáda,
93:34
která by mohla zachytit a předat tuto myšlenku dál a jakou rychlostí.
93:41
Pokud taková kaskáda neexistuje, tak zda je možné ji vytvořit
93:47
z ničeho, nebo z toho, co je k dispozici okolo nás.
93:51
A je možné ji vytvořit ve společnosti?
93:54
Víte, sociální procesy se dají řídit a to i myšlenkou.
94:01
„Fenomén sté opice?“
94:04
Nevím, zda se to dá nebo nedá charakterizovat slovy „fenomén sté opice“, protože je to poněkud širší problém,
94:13
neboť to souvisí s tou etikou a morálkou, které jsou reálně vlastní tomu či onomu uchazeči o takovýto způsob řízení.
94:26
Pokud se podíváte do historie, tak zjistíte, že
94:35
v řadě případů se zločincům v životě moc nedařilo.
94:43
Ale v jiných případech se zase zločincům dařilo až příliš.
94:48
To je již otázka jejich oponentů. Kdo byli jejich oponenti?
94:54
Pokud byste analyzovali tuto otázku, tak zjistíte, že pokud se zločincům nedařilo,
95:00
tak byli jejich oponenty ti, kdo usilovali o pravověrný život.
95:05
Odtud pramení slova Alexandra Něvského: „Bůh není v síle, ale v pravdě.“
95:12
A pokud měli oponenty, kteří ničím nevystupovali z řady, kteří byli ve všech směrech průměrní, tak to potom ano.
95:23
Díky mlčenlivému souhlasu většiny lhostejných lidí se ve světě děje to nejsurovější násilí a nejkrutější zločiny.
95:31
Ne doslova, ale význam to takový má. Na Ukrajině je to analogické.
95:36
Na Ukrajině je to analogické, protože v podstatě...
95:41
Po dobu dvaceti tří let ten nacismus všechny režimy účelově pěstovaly,
95:50
a pokud ostatní zůstávali vůči tomu lhostejní, nezúčastnění,
95:55
když jejich vlastenectví a sociální odpovědnost končily na hranicích pozemků jejich domů, nebo stěnami jejich bytů,
96:07
tak se to dříve nebo později muselo stát, neboť platnost toho aforizmu:
96:14
„Pokud se nestaráš o politiku, tak se politika postará o tebe“ je historicky potvrzena.
96:24
Všichni určitě četli Fausta, bylo to ve školních osnovách:
96:31
„Jen pak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o ně den co den.“
96:36
Mám takovou otázku. Z globálního historického procesu se za celou dobu jeho trvání vyčlenily tři epochy.
96:44
Mám na mysli, že filozofové, sociologové, kulturní činitelé a zástupci rozličných aplikovaných věd vyčlenili tři epochy:
96:52
předmoderní, moderní a postmoderní.
96:56
Já bych to řekl takto. Za prvé toto členění vzniklo v západní civilizaci
97:03
a charakterizuje její vlastní historickou zkušenost.
97:10
To je jedna strana té věci a druhá strana spočívá v tom,
97:16
že toto členění charakterizuje jejich historickou zkušenost nepravdivě.
97:22
Je to stejné jako bych charakterizovat svůj život takto:
97:27
včera jsem na sobě měl svetr, dnes jsem přišel v košili a bundě a zítra si třeba usmyslím,
97:35
že si obléknu parádní sako a přijdu v parádním saku.
97:39
Tak to potom budou epochy „svetru, bundy a saka“.
97:43
Protože, pokud se budeme bavit o podstatě západní civilizace,
97:48
tak její podstatu shrnul ten experiment v Yale s těmi opičkami.
97:52
Jak byli opicemi před třinácti tisíci lety, tak jimi zůstali i po jejich uplynutí.
98:01
Jediná odlišnost je v tom, že na rozdíl od opic mluví,
98:05
a že se mění dekorace technosféry, ve kterých žijí, to je všechno.
98:13
Pokud se budeme bavit o podstatě, tak ta se vůbec nezměnila.
98:26
Změnilo se něco v dynamice, protože pokud budeme mluvit o atributech minulosti,
98:39
tak například do půlky 19. století se technosféra rozvíjela na základě biogenní energie rostlin,
98:50
svalové síly zvířat a člověka.
98:53
K tomu přičtěme ještě energii přírodních živlů, především větru a vody v mlýnech.
99:03
V polovině 19. století pak energie technosféry, technogenní energie, vytlačila z technosféry tu biogenní.
99:15
To však přece není charakteristika člověka a charakteristika okolností,
99:21
kterých je zdrojem a se kterými je v interakci.
99:26
Vzájemné souvislosti… Vzájemné souvislosti existují,
99:29
ale problém je v charakteru těchto vzájemných souvislostí.
99:33
Před tím, než se začalo s intenzivním zaváděním technogenní energie,
99:38
mohla civilizace existovat neomezeně dlouho.
99:43
Pokud se lidé příliš rozmnožili, tak buď epidemie, válka, nebo hlad stav zase normalizovaly.
99:52
A to, co tu máme dnes, je již něco úplně jiného, protože ty faktory prostředí,
100:00
které zrodil rozvoj konkrétně technogenní energie a na jejím základě potom technosféry,





Komentáře

Okomentovat